V izolaci

Zdroj: The Economist

Odkaz na původní článek:  Boxed in.

Překlad: iTechHub

Globální obchod za poslední rok zaznamenal prudký pokles. Vyhlídky nejsou o mnoho lepší

Pozorovatelé obchodu často pozorují oceány, aby zjistili aktivitu obchodních lodí. Rušné doky a přístavy znamenají, že jak exportéři, tak i importéři mají plné ruce práce a obchodní čísla tak pravděpodobně budou dobrá.  Prázdné přístavy jsou naopak nepříjemná záležitost. S koncem roku 2011 začala být hodnoty z velkých přístavů poněkud nestálé, což oživilo obavy, že znovu přijde zpomalení. OECD hlásí, že exporty v Británii a Indii poklesly během druhého čtvrtletí roku 2012 o 4%, Rusko a Jihoafrická republika si pohoršily o víc než 8%. Tyto zprávy rozhodně nikterak nemohly potěšit místa jako Singapur a Hong Kong, která představují významné obchodní uzly.  Podobnou roli ve světovém obchodě hrají i Irsko a Belgie, pro něž se také blíží hubenější časy.

(Poznámka překladatele – Singapur je mimochodem také znepokojen otevíráním nové námořní obchodní trasy v Severním ledovém oceánu, která bude znamenat, že lodě plující z Číny do Evropy začnou mnohem víc využívat tuto severní cestu a vyhnou se Singapuru, který tak přijde o významnou část příjmů.)

Zřejmou příčinou upadajícího obchodu je zpomalení světové ekonomiky. Jelikož export představuje prodeje zahraničním zákazníkům, pokles kupní síly má za následek jeho oslabení. To znamená, že mezinárodní obchod velmi těsně následuje vývoj světového HDP.  Od roku 2011 poklesl dovoz do stagnující Evropské unie o 4.5%. Naopak v ropných státech středního východu stoupl dovoz o 7,4%.

Pokud by jediným faktorem ovlivňujícím mezinárodní obchod byl stav globální ekonomiky, nárůst produkce by znamenal nárůst obchodu. Například MMF si myslí, že objem světového obchodu vzroste v roce 2013 o 5,1% díky posilování ekonomiky. Ovšem tato předpověď předpokládá, že uvolnění nároků na firmy (a další subjekty ekonomické výměny), které provedou EU a nastupující ekonomiky, budou dostatečné. Pokud se ukáže, že toto očekávání jsou příliš optimistická, růst i obchod by tuto předpověď mohly nenaplnit. Poslední data o objemu lodní dopravy nedávají příliš velkou naději rychlému vzchopení mezinárodního obchodu.  Zpráva zveřejněná 5. září Lloyd’s Listem  ukazuje, že množství kontejnerů dopravovaných z Asie do Evropy pokleslo v červenci meziročně o 13,2%.

Aby toho nebylo málo, obchod nenásleduje obchodní cykly úplně dokonale. Obchod v minulých letech obvykle rostl rychleji než HDP – z 22% světového HDP v roce 1996 na 33% v roce 2008. Jeho pokles byl v tomto roce zřetelnější, než pokles světové ekonomiky. Z toho můžeme usuzovat, že stav globální ekonomiky mají na svědomí i další faktory.

Jedním z kandidátů je horší dostupnost finančních služeb. Společnosti operující na mezinárodní úrovni výrazně závisejí na bankách. Vezměte si například exportéry: Poté co nakoupili suroviny a další zdroje, musí vyrobit své zboží předtím, než ho dovezou do cílové země. Občas je doručí cílovému zákazníkovi dříve, než obdrží platbu, což vytváří časovou mezeru mezi nutnými výdaji a obdržením příjmu. Tato mezera bývá pokryta krátkodobými obchodními půjčkami.

Evropské banky patří k nejvýznamnějším hráčům ve světě podnikových financí. Podle nedávné studie Světové banky mají banky Eurozóny na finančních službách poskytovaných obchodníkům podíl nějakých 36% světového objemu (data z roku 2011). Francouzské a Španělské banky měli v roce 2011 40% podíl na obchodních úvěrech poskytovaných v latinské Americe a Asii. Podle J-F Lamberta z HSBC tyto banky v poslední době omezily obchody financující operace.

Jedním z důvodů pro tento ústup ze scény je fakt, že mezinárodní obchod se odehrává v dolarech a nestabilně vyhlížející poskytovatelé úvěrů z eurozóny čelili potížím při získávání přístupu k dolarové hotovosti.  Dalším důvodem je potřeba Evropských bank trošku zhubnout, zejména co se týká obchodních bilancí – financování obchodů je snadné omezit, protože se jedná o krátkodobé záležitosti. Mnoho věřitelů je také pod tlakem ze strany vlád, aby více svých aktivit soustředili na domácím trhu. Společnosti jako HSBC mají nyní možnost ukousnout si kus koláče, který za sebou zanechali ustupující Evropané. Japonské banky a místní banky v Číně a Brazílii se také nemohou dočkat, až nastoupí na místo svých evropských konkurentů.  Ovšem financování obchodů už nebude tak úžasným podnikáním jako bývalo.

Rostoucí protekcionismus se také začíná projevovat na úrovni obchodů. V počáteční fázi této krize se zdálo, že protekcionismus není něco, co by nás mělo trápit: lekce z třicátých let minulého století (vyhnout se obchodním válkám za každou cenu) zdánlivě zanechala svou stopu v myslích politiků. Ale množství nových obchodních rozmíšek začíná dosahovat znepokojující úrovně.  Argentina je součástí spousty dohadů. USA, Indie a Čína se zapletly do dohadů nad obchodem s ocelí. 4. Září Brazílie oznámila, že zvedne cla u 100 výrobků. Jagdish Bhagwati z Columbia University tvrdí, že hrozí zanevření na volný obchod, zejména když politici chtějí být zvoleni za každou cenu a jsou tak ochotni svým voličům před volbami slíbit cokoliv.

I kdyby se nám podařilo zamezit nové vlně protekcionismu, nadšení pro další uvolňování obchodu je smutně nízké.  11 let staré vyjednávání v Doha o dalším rozvoji světového obchodu, které mohlo přidat ke globálnímu HDP 0,5% ročně, je mrtvé. Místo toho se objevila spousta regionálních dohod a paktů. Můžeme akorát doufat, že ty nejslibnější prvky z Doha se podaří nějak oživit s příchodem nějaké nové dohody. Dohoda na rozvázání rukou volného obchodu by zaťala zuby do hloupého protekcionismu některých členů G20. Bohužel, proud podporující volný obchod nám začal poněkud vysychat.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>